Albigenští
Hra o hledání svatého grálu
Jsme v roce 1262, v Languedoku, ve městečku Quillan. Před válkami bylo bohaté, protože leží na říčce Aude a hlavně na křižovatce několika silnic protínajících pohoří Corbiery (předhůří Pyrenejí). Město tedy (na rozdíl od mnoha jiných v okolí) nebohatlo ani tak ze zemědělství a nekonečných vinic, ale hlavně z obchodu. Zdejší trhy sice už nejsou tak velké, jako bývaly před válkou, ale stále ještě se na ně sjíždějí obchodníci, sedláci i další lidé z širého okolí.
Městečko i hrad nad ním patří rodině de Quillan, která nikdy nebyla katarská, i když také nikdy nijak zvlášť katarům nebránila a později ani moc nepomáhala katolizaci nebo inkvizici. Inkvizice ani král jim nemůže nic přímého vytýkat, ale že by byli zrovna oblíbení, to nejsou.
Přeci jen je to stará okcitánská rodina s mnohými vazbami na zdejší kraj a někteří jiní páni z okolí, kteří sem přišli za Simona Montforta, jsou vedle nich tak trochu „náplava“.
V Quillanu tedy najdeme rodinu hradního panstva, k níž má určité vazby skupinka templářů, kteří sem přijeli. Mezi návštěvníky patří i dvojice dominikánů, kteří sem přijeli s pověřením vést inkviziční vyšetřování, neb na místního kněze přišlo anonymní udání.
Ve městečku našli dočasné útočiště i jeptišky z nedalkého malého benediktýnského opatství, které během válek vzalo za své.
A samozřejmě tu žijí také další obyvatelé a na významější dny přicházejí i sedláci a další lidé z okolí.
Do Quillanu se sjíždí lidé z celého okolí, protože Eleonora, Quillanská paní, žení svého nejstaršího syna Rogera. Tahle svatba určitě v klidu neproběhne.
Francoisova hospodyně. Pomáhala s výchovou obou mladých hradních pánů, ale pak zdá se byla někomu nepohodlná, tak musela z paláce pryč. Pro Francoise má své kouzlo. Jednak jako žena a jednak jako člověk, který si umí poradit i v náročných situacích. Netrpí předsudky,
Agnes je komorná Isabely de Mirepoix. O svou paní pečuje jak umí nejlépe, ale to jí nebrání žít svůj vlastní život, který na Quillanu může získat mnohé kouzlo.
Gasparova žena, selka. Spolu s manželem dodávají potraviny na hrad a do kláštera. Ale v poslední době to nějak vázne. Gaspar má potíže se správcem Nazairem, Nazair neplatí, co slíbil. V poslední době je Gaspar nějaký zamlklý, asi má větší starosti, než
Správcův syn. Je chytrý a bystrý. Se svými rodiči si nerozumí a v duchu jimi snad i opovrhuje. Je katolík, ale má silnější víru než oba jeho rodiče dohromady. Otec ho naučil číst, psát a počítat. Když dostal vlastní rozum dal si
Anna je hudebnicí žijící na dvoře v Baux. Vydobyla si tu určité postavení dvorní básnířky a hudebnice. Ale není to tam snadné, kolem pana Ponse se stále točí divní lidé a Anna si musí neustále dávat pozor, aby ji někdo z jejího
Starý zkušený dominikán, jeden z pamětníků svatého Dominika. Má na starosti svého mladého druha a také vyšetřování. Je to zbožný, horlivý a nekompromisní člověk. Jde mu o to, aby církev byla čistá a správná a chce vykořenit všechny neřády. Už léta zastává
Tahle dívka je v Quillanu cizí, patří k partičce komediantů, které si panstvo přizvalo k příležitosti svatby. Nebude chybět nikde, kde se hraje, zpívá a tančí.
Avril je mladá dívka, dcera místního pekaře. Vzdor pověsti svého otce je to jemná dívka, která má ráda život se všemi radostmi, které městečko Quillan nabízí. Dost ji mrzí, že je tatínek pořád sám a možná má nějaké plány, jak to změnit.
Bartolome je quillanský pekař. Někdo by o něm možná řekl, že je trochu bručoun, ale v jádru je to hodný člověk. Žena mu zemřela před lety, ale zatím neměl čas, možná ani moc touhu, se poohlížet o nějaké jiné. Snaží se věnovat své
Mladá dívka z urozené rodiny. Nevěsta Rogera – je nadšená, že se bude vdávat a nic jiného ji nezajímá. Je zvyklá poroučet a že jsou věci podle ní. Těší se, že vypadne kláštera. V klášteře pobyla pár let na vychování, protože okolnosti
Žebrák a nádeník, jeden z mnoha uprchlíků, který se pokouší usadit po válkách. Za válek prý přišel o dům a rodinu, pak se nechal najímat jako žoldák a možná se nachomýtl u pár ošklivých situací. Má svůj vlastní svět a na ten
Starší moudrý muž, člen řádu templářů, pán na hrádku Rennes-le-Chateau, příbuzný pánů z Quillan. Viděl tolik zvěrstev a ukrutností, že by se nejradši usadil, staral se o panství a založil rodinu. Asi na to nedojde, ale život vojáka už se mu prostě